Zástupci českého ocelářství a navazujícího průmyslu se shodli, že je bezpodmínečně nutné ihned krizi českého hutního průmyslu všemi dostupnými prostředky. Proto přichází s výzvou „Akční plán pro české ocelářství“. Výzva žádá budoucí vládu České republiky, aby přijala opatření a na úrovni Česka i EU iniciovala kroky, které zajistí udržení ocelářského průmyslu v České republice a zajistí tak budoucí bezpečnost a suverenitu našeho státu.

1. Fyzicky a cenově dostupná elektrická energie
2. Úprava systému emisních povolenek EU ETS
3. Omezení vývozu šrotu a podpora oběhového hospodářství
4. Ochrana evropského trhu
5. Dostatečné a dostupné financování projektů na dekarbonizaci
6. Ochrana zaměstnanosti
7. Trh se zelenou ocelí
8. Snížení byrokratické a finanční zátěže a omezení regulace
9. Energetická koncepce státu a průmyslová dekarbonizačn strategie státu
10. Prohlášení ocelářství za strategické odvětví

Fyzicky a cenově dostupná elektrická energie

Cenová dostupnost energií je základní podmínkou pro konkurenceschopnost ocelářského průmyslu. Situace v EU je ale v tomto ohledu neúnosná: elektřina je zde násobně dražší než v Číně či USA.

Co je potřeba:

• Zajistit cenově dostupné a bezpečné dodávky energií pro průmyslové firmy.
• Minimalizovat závislost ČR na dovozu energií.
• Snížit ceny silové elektrické energie na hodnoty pod 60 EUR/MWh pro průmyslové podniky.
• Změnit způsob cenotvorby elektřiny (oddělit od cen fosilních paliv).
• Navrátit výjimku z dvojího zdanění energetických produktů a zrušit (nebo alespoň zásadně snížit) platby POZE (= podporované zdroje energie, složka ceny elektřiny, kterou například firmy v Německu neplatí a mají díky tomu výhodnější pozici z pohledu konkurenceschopnosti).

Úprava systému EU ETS a zavedení funkčního CBAM

Nepředvídatelný (dle odhadů však dlouhodobě růstový) vývoj cen emisních povolenek klade na ocelářský průmysl tvrdé finanční nároky.

Co je potřeba:

• Omezit roli finančních spekulantů na trhu s povolenkami.
• Zajistit předvídatelnost cen povolenek, například zavedením cenového stropu.
• Zrušit EU ETS II pro průmyslové podniky.

Vyšší náklady na emisní povolenky zvyšují riziko, že firmy přesunou svou výrobu do zemí mimo EU, ve kterých platí mírnější klimatická pravidla. Tomu má zabránit nový nástroj Evropské unie – Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM). Ostrý režim tohoto systému má být spuštěn v roce 2026. Aktuální nastavení CBAMu ale není dobré a zástupci průmyslu napříč Evropou z něj mají obavy.

Co je potřeba:

• Zamezit obcházení systému CBAM.
• Zajistit ochranu exportu.
• Vyčkat s ukončováním volné alokace pro průmysl do vyhodnocení efektivnosti CBAM.
• Rozšířit systém na downstream produkty (výrobky, které vznikají ze základních surovin; cílem má být zamezení přesunu celých výrobních řetězců mimo EU).

Omezení vývozu šrotu a podpora oběhového hospodářství

Ocelový šrot je významnou surovinou pro výrobu oceli. Využíván je při výrobě v tradiční vysoké peci, ještě důležitější roli však hraje při nízkoemisní výrobě v elektrické obloukové peci. Obchodníci se šrotem ho však často prodávají mimo EU, kvůli čemuž do budoucna hrozí jeho nedostatek. Zhruba 50 států už proto vývoz šrotu za své hranice omezilo či přímo zakázalo. Mezi tyto země patří i Čína, Indie a Rusko.

Co je potřeba:

• Zajistit dostatek šrotu.
• Prohlásit šrot za strategickou druhotnou surovinu.
• Přímo omezit vývoz šrotu.

CLA
Evropský trh je zaplaven levnou ocelí z mimoevropských zemí, které nejsou zatíženy unijními dekarbonizačními požadavky a vysokými cenami energií. Pokud navíc EU adekvátně nezareaguje na 50% cla na dovoz oceli do USA, dojde k dalšímu zhoršení již tak kritické situace. Pokud evropské ocelárny zavřou své provozy, utrpí tím nejen zaměstnanci oceláren, ale také nezávislost, bezpečnost, ekonomika a konkurenceschopnost členských států EU.

Co je potřeba:

• Zajistit pokračování a další zefektivnění ochranných opatřeních na dovoz oceli do EU, zejména
  v souvislosti s plánovaným ukončením stávajících opatření (tzv. safeguards) v červnu 2026.
• Podporovat a chránit evropské a české průmyslové kapacity

Dostatečné a dostupné financování projektů na dekarbonizaci a zelenou transformaci
Evropští oceláři musí v souladu s klimatickými cíli EU zásadně proměnit výrobu tak, aby při ní vznikalo co nejnižší množství emisí CO2. Toho lze však dosáhnout zejména stavbou a následným přechodem na elektrickou obloukovou pec (EAF). Tento projekt je ale finančně velmi náročný – celkové náklady společnosti Třinecké železárny na dekarbonizaci výroby vyjdou na zhruba 1 miliardu €. Mnoho evropských států proto dekarbonizaci svých oceláren vydatně podporuje. K červnu 2025 už bylo napříč Evropou v „zelených“ dotacích přislíbeno přes 15 miliard €. Například německá společnost SHS Stahl Holding Saar má prosince 2023 potvrzenou podporu v hodnotě 74 % celkové ceny projektu.

Co je potřeba:

• Rozdělovat výnosy z prodeje emisních povolenek jen do odvětví, která za ně platí.
• Maximálně zjednodušit pravidla a nastavení rovných podmínek pro čerpání dotačních titulů
  na dekarbonizaci v rámci EU.

Zaměstnanost

Třinecké železárny, poslední společnost v ČR s kompletním výrobním programem, poskytují v ČR 7 000 přímých a až 50 tisíc nepřímých pracovních míst.
Co je potřeba:

• Krátko/střednědobě podporovat ochranu pracovníků během restrukturalizace podniků.
• Ekonomicky zabezpečovat programy rekvalifikace a zvyšování kvalifikace.

Trh se zelenou ocelí

Aby měli evropští oceláři ekonomickou motivaci své provozy dekarbonizovat, je potřeba, aby skutečně existovala poptávka po zelené oceli. Evropská unie chce totiž uměle a rychle zavést nový standard ve výrobě a musí proto poptávku po tímto způsobem vyrobené oceli podpořit.

Co je potřeba:

• Prosazovat společný standard certifikace zelené/nízkoemisní oceli v rámci EU pro zamezení
  spekulací, greenwashingu a podobně.
• Vytvořit trh pro nízkoemisní ocel s pozitivní motivační cenovou politikou, která bude napomáhat
  investicím do dekarbonizace – například veřejné tendry.

Snížení byrokratické a finanční zátěže a omezení regulace
Je třeba důrazně odmítnout jakékoliv další regulace a revidovat stávající pravidla.

Co je potřeba:

• Celkově snížit administrativní a finanční zátěž, s prioritizací té, která nemá adekvátní odraz
  v přínosech pro životní prostředí.
• Zrevidovat European Green Deal a uvolnit či zrušit zbytečné podmínky.
• Pozastavit jakékoliv další legislativní návrhy v rámci European Green Deal, které kladou nové nebo
  rozvíjí stávající požadavky na průmysl a jsou spojené s administrativní a nákladovou zátěží.
• Odstranit národní „gold plating“ evropské legislativy (zavádění požadavků jdoucích nad rámec
  požadavků EU).
• Požadovat dopadové studie každé vznikající legislativy či cílů (na národní a národní sektorové
  úrovni), a to včetně finančních požadavků.

Energetická koncepce státu a průmyslová dekarbonizační strategie státu

Bez jasných a předvídatelných podmínek je přechod na nízkoemisní výrobu oceli velmi riskantní. Stát by měl stanovit dlouhodobý rámec, který dá firmám pro tyto investice potřebnou jistotu.

Co je potřeba:

• Vytvořit robustní a politicky stabilní národní průmyslovou dekarbonizační strategii.
• Připravit energetickou koncepci státu, která povede ke snížení cen elektrické energie a zajištění
  stability jejích dodávek pro zvýšené potřeby v průmyslu.

Prohlášení ocelářství za strategické odvětví

Bez oceli se neobejdou zásadní odvětví, jako například stavebnictví, energetika, automobilový průmysl, železniční doprava či obrana státu. Češi si to velmi dobře uvědomují, což ukázal výzkum agentury STEM/MARK z července 2025, provedený na vzorku 4 609 respondentů.

Co je potřeba:

• Prohlásit ocelářství za strategicky významný obor, stejně jako to udělala ve svém programovém
  prohlášení současná německá vláda.
• Označit konkrétní firmy jako strategicky významné podniky či jako podniky zvláštního významu