Ocelářský průmysl napříč Evropou sjednocen společnými obavami   Celosvětová nadbytečná kapacita oceli dosahuje rekordních výšin. Ceny energií a základních surovin jsou na úrovních vylučujících konkurenceschopnost evropského ocelářství. Evropské ocelářství musí v následujících třech letech radikálně omezit produkci CO2 a dekarbonizovat svůj provoz. Toto jsou jen tři z mnoha důvodů, proč se evropský ocelářský průmysl nyní nachází

Až 70 % z celkových prostředků (tedy 7 mld. eur) uvolnilo Německo.  Evropské země podporují výrobce oceli na jejich cestě k uhlíkové neutralitě tím, že se podílejí na financování projektů dekarbonizace. Evropské státní orgány v období od ledna 2023 do března 2024 oznámily finanční podporu pro výrobce oceli ve výši až 10,5 miliardy eur.

Český průmysl a export mají významný potenciál přispět k celosvětové zelené transformaci. Díky silné pozici v řadě průmyslových odvětví může Česko těžit z přechodu na udržitelnější technologie a posílit svou roli na globálním trhu.  Mezi úspěšné české exportéry patří výrobci železniční techniky, kompresorů, turbín a izolačních materiálů, které jsou klíčové pro moderní stavitelství a

Systém obchodování s emisními povolenkami (Emissions Trading System, zkratkou ETS) je jedním z klíčových nástrojů Evropské unie k dosažení klimatické neutrality. Systém funguje na principu "cap-and-trade", tedy stanovení limitu (cap) na celkové emise CO₂, které mohou být vypouštěny do ovzduší konkrétními průmyslovými odvětvími. Mezi ně patří například energetika, ocelářství nebo cementářství.  Průmyslové společnosti

Evropský ocelářský průmysl čelí výzvě dekarbonizace. Podle Axela Eggerta, generálního ředitele Evropského sdružení výrobců oceli (Eurofer), bude nutné do roku 2030 investovat přibližně 850 miliard korun, aby se dosáhlo cíle uhlíkové neutrality. Tyto náklady však odběratelé v cenách oceli nejsou zatím ochotni zaplatit. Axel Eggert nedávno vystoupil na pražském Green Deal Summitu, kde

Green Deal Summit Prague 2024, přilákal přední odborníky z oblasti ekonomiky, průmyslu, vědy i politiky, aby diskutovali o klíčových výzvách spojených se zelenou transformací evropské ekonomiky. Hlavním tématem letošního summitu byla otázka, jak zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zároveň minimalizovat dopady dekarbonizační politiky na energeticky náročné sektory. Na summitu vystoupil mimo jiné generální