Evropská unie (EU) si prostřednictvím Green Dealu stanovila ambiciózní cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Jedním z klíčových sektorů, který musí projít zásadní transformací, je ocelářství. To tvoří zhruba 5 % všech emisí CO₂ v EU a je v tomto ohledu jednou z prioritních oblastí pro inovace a technologické změny. Bez zásadní změny výrobních postupů není možné dosáhnout stanovených klimatických cílů.

Hlavním cílem dekarbonizace ocelářství je výroba oceli s minimálními emisemi CO₂, což je technologicky a především i ekonomicky náročný úkol. 

Evropská komise v rámci dohody nastavuje přísnější klimatické cíle pro jednotlivá odvětví prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami (ETS).  Tento systém funguje na principu „cap-and-trade“, tedy stanovení limitu (cap) na celkové emise CO₂, které mohou být vypouštěny konkrétními průmyslovými odvětvími. Společnosti nakupují emisní povolenky (1 povolenka = právo vypustit 1 tunu CO₂), a pokud jejich emise překročí počet povolenek, musí si další dokoupit na trhu. 

Růst cen emisních povolenek činí tradiční vysoké pece neudržitelnými, a nejen ocelářské firmy tak musí investovat do nízkoemisních technologií. Mezi ně patří například přechod na elektrickou obloukovou pec (EAF). 
 
Klíčová technologie 
Elektrické obloukové pece (EAF) se dnes široce využívají k recyklaci ocelového šrotu, což umožňuje snižování emisí CO₂ ve srovnání s tradičními vysokými pecemi (BF). Tyto pece nevyžadují spalování uhlí či koksu, což redukuje uhlíkovou stopu výrobního procesu. Nicméně jejich účinnost v boji proti klimatickým změnám závisí na dalším klíčovém faktoru – stabilním a dostatečném přísunu elektrické energie.
 
Ekonomické a infrastrukturní výzvy 
Jedním z největších problémů, kterému čelí ocelářství v České republice i napříč Evropou, je enormní finanční náročnost v rámci přechodu na tyto nové technologie. Výstavba nových zařízení, jako jsou právě elektrické obloukové pece, vyžaduje investice v řádech stovek milionů eur. Další významnou výzvou je potřeba masivního navýšení produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Současná energetická infrastruktura v mnoha evropských zemích, včetně České republiky, není dostatečně rozvinutá, aby umožnila plnou elektrifikaci těžkého průmyslu. Dekarbonizace ocelářství není jen otázkou technologických změn, ale i komplexní spolupráce mezi vládními institucemi, průmyslovými subjekty a akademickou sférou. Klíčovou roli bude hrát nastavení vhodných regulačních a ekonomických podmínek.

VÝZKUMY A NOVÁ DATA

Ocelářství je pilířem ekonomiky Moravskoslezského kraje a představuje hrdost místních obyvatel

Pro většinu obyvatel Moravskoslezského kraje je těžký průmysl, zejména ocelářství, klíčovým prvkem pro ekonomický rozvoj regionu. Až 95 % lidí vnímá přínos tohoto odvětví pro kraj pozitivně, přičemž 83 % souhlasí s tím, že ocelářství je důležitou součástí ekonomiky kraje. Osm z deseti občanů ho rovněž vnímá jako poskytovatele klíčových pracovních míst. Vyplývá to ze společného výzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR a Třineckých železáren realizovaném výzkumnou agenturou STEM/MARK. 

Ocelářství jako zdroj regionální hrdosti
Význam průmyslu v regionu je hluboce zakořeněn nejen v ekonomickém, ale i kulturním a sociálním kontextu a poukazuje na úzce provázaný vztah kraje s ocelářstvím. Tento úzký vztah mezi krajem a těžkým průmyslem se odráží ve stále rostoucí hrdosti obyvatel na místní průmyslové podniky. Zatímco v průzkumu z roku 2013 pouze 60 % obyvatel vyjádřilo hrdost na ostravské průmyslový průmysl, letos toto číslo vzrostlo na 73 %. Současně klesl podíl těch, kteří podporují výrazné omezení průmyslu v regionu (ze 40 % v roce 2013 na 32 % v roce 2024).

Stát by měl podporovat ocelářství v regionu
Obyvatelé Moravskoslezského kraje rovněž zdůrazňují důležitost podpory ze strany státu při zachování ocelářského průmyslu. Podle průzkumu 81 % respondentů souhlasí s tím, že by stát měl aktivně podporovat zachování tohoto odvětví, a 77 % by vnímalo negativně, pokud by došlo k jeho ukončení. Takové rozhodnutí by podle 85 % respondentů mělo vážné sociální a ekonomické dopady na celý kraj, včetně snížení jeho významu v národním měřítku.

Ekologické výzvy a principy
Obyvatelé Moravskoslezského kraje stále více reflektují potřebu ekologicky odpovědného provozování těžkého průmyslu. Až 78 % dotázaných věří, že těžký průmysl lze provozovat způsobem, který nepoškozuje životní prostředí. Tento postoj podpořil i generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide, který uvedl, že ocelářství čelí výzvám v oblasti snižování emisí a investic do modernizace a dodává: „Naší největší současnou výzvou je pro nás dekarbonizace výroby oceli, která zásadně mění technologii v hutnictví a bude vyžadovat investici přesahující 20 miliard korun. Díky tomu uhlíkovou stopu naší výroby zásadním způsobem snížíme tak, jak požaduje evropská legislativa. Bez podpory státu a kraje se však neobejdeme.“

O výzkumu 
Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku v období od 3. do 12. 7. 2024. Průzkumu se zúčastnilo 1000 obyvatel Moravskoslezského kraje ve věku 15–70 let. Šetření realizovala výzkumná agentura STEM/MARK. 

ZAJÍMAVÉ ČÍSLO:

Použití recyklované oceli namísto její výroby snižuje emise CO₂ o 1,5 kg na každý 1 kg recyklovaného šrotu.

VÍTE, ŽE…

Víte, že ocel je 100% recyklovatelná? Je možné ji opakovaně zpracovávat bez toho, aniž by ztrácela na kvalitě.