Téma: Nové opatření Evropské komise na ochranu trhu s ocelí 

Evropská komise v říjnu představila nový návrh na ochranu evropského trhu s ocelí. Jedná se o dlouho očekávané opatření, které má evropské oceláře bránit před záplavou levné oceli z třetích zemí. Tyto dovozy deformují tržní prostředí v EU, podkopávají návratnost dekarbonizačních investic a oslabují odolnost a konkurenceschopnost evropského ocelářství v klíčové fázi jeho transformace.  

Oceláři napříč EU už na tyto problémy několik let upozorňují a Komise jejich volání nyní konečně vyslyšela. Návrh představuje jasný signál, že EU začíná brát svou průmyslovou politiku skutečně vážně. 

Jak má nové opatření fungovat? 

Podstatou opatření je systém celních kvót, který má omezit příliv levné oceli z mimoevropských zemí, a to především z Číny. Komise navrhuje snížit kvóty na dovoz na 18,3 milionu tun ročně, což oproti současnému stavu představuje snížení o 47 %. Jakýkoliv dovoz přesahující tento limit bude zatížen clem ve výši 50 %, tedy dvojnásobkem oproti současné sazbě. Nastavení tohoto systému vychází z tržních podmínek z roku 2013, který je považován za referenční bod, jelikož právě tehdy začala první vlna čínského dumpingu oceli. Komise tak chce zajistit, aby se dovozní limity vrátily na úroveň, kterou lze považovat za férovou. 

Návrh také obsahuje doložku „melt and pour“ – dovozci oceli budou muset deklarovat místo, kde byla ocel skutečně „roztavena a vylita“. Cílem je zabránit obcházení pravidel formou přeznačování reálného původu oceli.  

Opatření Evropské komise je v plném souladu s pravidly WTO. Velmi pozitivní zprávou je také to, že je nové opatření časově neomezené, a to bez nutnosti další liberalizace kvót, jak tomu bylo doteď. 

Krok správným směrem, ale čas běží 

Návrh představuje výrazný posun v přístupu EU k ochraně ocelářského průmyslu a setkává se s velmi pozitivní reakcí ze strany zástupců evropského ocelářství. „Toto obchodní opatření je zásadní nejen pro zachování odvětví a jeho pracovní síly, ale také pro zachování samotné páteře průmyslové nezávislosti a zelené transformace Evropské unie,“ prohlásil Axel Eggert, šéf Evropské ocelářské asociace Eurofer. 

Důležité ale nyní je, aby návrh neprodleně prošel legislativním procesem a začal co nejdříve platit. Ocelářská unie proto apeluje na současnou i budoucí českou vládu, aby návrh nových opatření aktivně podporovala a podpořila tak nejen posílení ochrany domácích výrobců, ale i zaměstnanost a investice v rámci Evropské unie. Jakožto zástupci českých i slovenských výrobců oceli jsme připraveni na tomto s českou vládou spolupracovat a projednat s ní veškeré technické parametry předloženého návrhu. 

Aktuality 

Švédský producent „zelené“ oceli v problémech 

Švédská společnost Stegra, která měla být jedním z evropských lídrů ve výrobě „zelené“ oceli, se nachází v nepříznivé finanční situaci. Stegra ve městě Boden staví velký závod, kde chce vyrábět ocel pomocí elektrifikovaných pecí a vodíku místo uhlí. Teď ale společnost podle zdrojů Financial Times potřebuje až 1,5 miliardy € nových finančních prostředků poté, co se její potřeby za poslední tři měsíce ztrojnásobily. Dle osob seznámených s financováním společnosti už Stegra projednávala i riziko insolvence. 

Ocelářská unie dlouhodobě upozorňuje na to, že evropský sen o „zelené“ oceli je zatím značně nerealistický. Současná krize evropského ocelářství a nenaplněné základní podmínky pro realizaci dekarbonizačních projektů vedou k jejich masovému odkládání či rušení. Proto říkáme: dekarbonizujme, ale s rozumem! 

Čínský export oceli je dále na vzestupu 

Čína nadále pokračuje ve vývozu oceli do zahraničí. Za období od ledna do září roku 2025 Čína vyvezla celkem 87,96 milionu tun oceli. Její export oceli tak oproti stejnému období v loňském roce stoupl o 9,2 %.  

Zajímavé číslo 

Už 62 států zavedlo obchodní omezení na dovoz oceli z Číny. Důvodem jsou obavy z masivních státních subvencí, které poskytují čínským ocelářům zásadní konkurenční výhodu oproti výrobcům v jiných zemích. 

Víte, že…

… kvůli současné krizi evropského ocelářského průmyslu je v ohrožení zhruba 300 000 přímých a 2 300 000 nepřímých pracovních míst?