Německý kancléř Friedrich Merz uspořádal začátkem listopadu vrcholný summit, na který pozval představitele německých ocelářských podniků, předsedy vlád spolkových zemí a příslušné spolkové ministry, aby společně diskutovali o tom, jak zajistit budoucnost ocelářského průmyslu. 

Summit se zaměřil na výzvy, jako je globální nadbytečná kapacita oceli, nekalé obchodní praktiky, ceny energií a dekarbonizace výroby. Účastníci se shodli na tom, že ochrana ocelářství je nezbytná pro průmyslovou nezávislost, zaměstnanost a klimatické cíle Německa. „Ocelářský průmysl má pro naši ekonomiku velký význam. Významně přispívá k udržení průmyslových hodnotových řetězců a ekonomické odolnosti v Německu a Evropě. Proto potřebujeme skutečnou strategii pro ocelářský průmysl, jejíž výchozí bod byl stanoven v dnešním dialogu. Cílem je vytvořit konkurenceschopné rámcové podmínky pro toto odvětví. Nejde nám pouze o to, aby ocelářský průmysl jednoduše přežil, ale chceme mu také pomoci úspěšně se připravit na budoucnost,“ prohlásil německý kancléř Merz. 

Průmyslová cena elektřiny a další kroky 

Německo chce tamní průmysl podpořit především v oblasti vysokých cen energií. Spolková vláda představila plán na zavedení takzvané průmyslové ceny elektřiny, která má od ledna 2026 výrazně snížit náklady na energie pro energeticky náročné podniky. Cílem je udržet cenu elektřiny pro průmysl na úrovni přibližně pěti eurocentů za kilowatthodinu (50 eur za megawatthodinu) prostřednictvím přímé podpory ze státního rozpočtu v celkovém objemu 6,5 miliardy eur. Plán ještě musí schválit Evropská komise, přesnou podobu opatření tak ještě nelze předjímat. S ohledem na současná pravidla a dosavadní praxi lze ale očekávat, že návrh projde.  

Výše zmíněná pomoc se tedy zařadí mezi další formy podpory německého průmyslu, mezi něž patří také probíhající kompenzace cen elektřiny (takzvané Strompreiskompensation), která vyrovnává dopady vysokých cen energií spojených s emisními povolenkami.  

Německá vláda chce také na úrovni Evropské unie prosazovat opatření k ochraně trhu, včetně nástrojů proti dumpingu a dotovaným dovozům, aby omezila příliv levné oceli ze třetích zemí. Vedle toho také prosazuje rozšíření systému CBAM na takzvané downstream produkty (výrobky, které vznikají z oceli v navazujících odvětvích). 

Obavy českého průmyslu 

Do doby posvěcení návrhu ze strany Evropské komise a nastavení přesných podmínek nelze dopady na český průmysl odhadovat. Jisté však je, že těžký průmysl v ČR je již nyní pod velkým tlakem a německý návrh tak přinejmenším vzbuzuje značné obavy.  

Aktuality 

Na kompenzace se peníze našly 

Pozitivní zprávu pro český průmysl přineslo jednání Vlády ČR 12. listopadu. Vláda definitivně schválila průmyslovým podnikům vyplacení kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku v důsledku nákladů spojených s emisními povolenkami za rok 2024 v plné výši. 

Ještě v říjnu nebylo jisté, jestli se peníze na kompenzace najdou a hrozilo by tak dramatické krácení nárokové částky všem příjemcům. A to přesto, že firmy měly díky červnovému nařízení vlády značnou míru jistoty, že budou kompenzace vyplaceny plně. Navíc, nepřímé náklady EU ETS jsou poskytovány i v mnohých dalších zemích EU. O kompenzace v ČR žádá 32 průmyslových podniků v celkové výši přesahující 2 miliardy korun. 

Za nepřímé náklady spojené s EU ETS (evropský systém obchodování s emisními povolenkami) označujeme náklady firem na část ceny elektřiny, na kterou mají vliv emisní povolenky. Tedy takové náklady, které průmyslové firmy neovlivní. Kompenzace tedy vybraným ohroženým odvětvím částečně vyrovnávají tyto navýšené náklady a pomáhají jim udržet si konkurenceschopnost na světovém trhu.  

Proti možnému krácení částky se ohradila jak Ocelářská unie, tak Svaz průmyslu a dopravy ČR a také Hospodářská komora, které zaslaly dopis na ministry financí a průmyslu, vyzývající k doplnění prostředků a varujícího před dopady, pokud by toto řešení nevyšlo. 

Zástupci CBAM sektorů podporují nový návrh Evropské komise 

Zástupci sektorů spadajících pod současný systém CBAM podepsali společné prohlášení k dvoufázovému přístupu ke stanovení referenčních hodnot, který navrhla Evropská komise. Mezi signatáři je i Evropská ocelářská asociace (Eurofer). 

Podle návrhu má Komise ještě letos vydat indikativní CBAM benchmarky, které budou vycházet z existujících referenčních hodnot ETS pro období 2021-2025 (první fáze). Definitivní CBAM benchmarky má pak Komise vydat začátkem roku 2026, jakmile budou dostupné nové referenční hodnoty ETS pro období 2026-2030 (druhá fáze). Nově stanovené CBAM benchmarky začnou platit už od 1. ledna 2026.  

Cílem tohoto přístupu je co nejlépe zrcadlit situaci systému EU ETS a zajistit předvídatelnost a transparentnost celého mechanismu. Signatáři společného prohlášení navržený přístup podporují. Zároveň ale vyzývají Evropskou komisi, aby definitivní benchmarky zveřejnila co nejdříve a zamezila obcházení pravidel systému CBAM.  

Zajímavé číslo 

Nerezová ocel může být opakovaně sterilizována při teplotách vyšších než 130 °C, což zajišťuje vysoký hygienický standard. 

Víte, že 

… díky své pevnosti, biokompatibilitě a vysoké rezistenci vůči korozi se nerezová ocel používá také při výrobě medicínských implantátů?