Ocelářský průmysl napříč Evropou sjednocen společnými obavami  

Celosvětová nadbytečná kapacita oceli dosahuje rekordních výšin. Ceny energií a základních surovin jsou na úrovních vylučujících konkurenceschopnost evropského ocelářství. Evropské ocelářství musí v následujících třech letech radikálně omezit produkci CO₂ a dekarbonizovat svůj provoz. Toto jsou jen tři z mnoha důvodů, proč se evropský ocelářský průmysl nyní nachází v krizi. V tuto chvíli je tak ohroženo přes 300 000 přímých a více než 2 miliony nepřímých pracovních míst, které evropský ocelářský průmysl poskytuje. 

V reakci na krizi ocelářského sektoru v EU vypracoval Evropský odborový svaz IndustriAll a Evropská ocelářská asociace Eurofer společný soubor požadavků směřovaných Evropské komisi a členským státům Evropské unie. Dokument nazývaný Evropský akční plán pro ocel získal silnou podporu napříč politickým spektrem. Zodpovědnost za budoucnost oceli v Evropě teď do velké míry ponese Francouz Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii. Ten byl pověřen předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen úkolem předložit akční plán Evropské unie pro ocel a základní kovy. IndustriAll a Eurofer trvají na tom, aby byl plán Séjourného zveřejněn během prvních 100 dní působení nově zvolené Komise a aby se co možná nejvíce řídil požadavky Evropského akčního plánu pro ocel. Dokument analyzuje současné výzvy v oblasti globální konkurence, vysokých energetických nákladů a přístupu ke kritickým surovinám. Přináší konkrétní doporučení pro politiku EU na podporu investic, vytváření trhu se zelenou ocelí a zabezpečení pracovních míst. Klíčovým požadavkem je vypracování holistického akčního plánu pro konkurenceschopnou a klimaticky neutrální výrobu oceli. 

Evropa potřebuje ocel a ocel potřebuje Evropu 

Ocel má zásadní roli v mnoha klíčových hodnotových řetězcích, jakými jsou například stavebnictví, automobilový průmysl, energetika či obrana. Ohrožený tak není jen ocelářský průmysl, ale i samotná odolnost a prosperita Evropy. Závislost na cizích zemích ve strategických odvětvích je totiž nadmíru riskantní. Stejně jako bychom neměli být závislí na dovozu ropy z Ruska, neměli bychom být závislí ani na dovozu oceli z Číny nebo Indie. Nehledě na to, že v případě úpadku ocelářského průmyslu v Evropě by miliardy eur, které evropské ocelářské firmy v uplynulých letech investovaly do dekarbonizace provozu, přišly vniveč. 

Nadbytečné globální kapacity a nekalé obchodní praktiky 

Podle dat OECD převyšuje současná přebytečná kapacita oceli hodnotu 550 milionů tun, což je čtyřikrát více než roční produkce oceli unijní sedmadvacítky. Přebytek oceli, jež se má dle predikcí v následujících letech ještě zvýšit, se už navíc nemnoží pouze v Číně, ale také v jihovýchodní Asii, severní Africe či na Středním východě. Hlavní problém představuje právě Čína, která je na trhu s ocelí naprosto dominantním hráčem a výrazně ho ovlivňuje. 

V Číně aktuálně chybí domácí poptávka po oceli, a tak ji místní oceláři exportují za hranice. Problém spočívá v tom, že Čína ocel exportuje za nižší ceny, než jsou její výrobní náklady. Následně se pak tato levná čínská ocel ocitá na evropském trhu, kde konkuruje oceli vyrobené v EU. Evropská ocel je však zatížena povinností plnit dekarbonizační požadavky a potýká se s vysokými cenami energií, v důsledku čehož je mnohem dražší než ta čínská. Na trhu tak vzniká nerovnováha, která vyznívá v neprospěch evropské oceli. Vlivem masivního exportu čínské oceli jsou navíc nuceny své ocelové produkty na trh Evropské unie přesměrovat i ostatní regiony. 

Evropa se k této situaci musí postavit čelem. Obchodní politika EU by měla zajistit odolnost a prosperitu svého průmyslu. Signatáři Evropského akčního plánu pro ocel vyzývají Evropskou komisi a členské státy Evropské unie k tomu, aby neprodleně posílily nástroje EU pro ochranu obchodu. Antidumpingové a antisubvenční opatření by měla v krátkodobém horizontu zastavit nekalé obchodní praktiky na trhu s ocelí. Vedle těchto kroků by podle signatářů měla být přijata také strukturální opatření, která budou nadbytečnou globální kapacitu řešit komplexně. Dalším z požadavků je také uzavření mezinárodní dohody o udržitelné oceli, která bude v plném souladu s mechanismem CBAM a pravidly Světové obchodní organizace. 

NOVINKY:

Vyhlídky evropského trhu s ocelí se stále zhoršují 

Evropská ocelářská asociace Eurofer vydala hospodářský výhled trhu s ocelí na čtvrtý kvartál a jeho výsledky za povzbudivé bohužel označit nelze. Negativní trend, který začal v druhé polovině roku 2022, nadále pokračuje. Původně předpovídané zotavení zjevné spotřeby oceli se v roce 2024 nedostaví. Namísto toho se očekává další recese (-1,8 %), která však bude alespoň mírnější než v roce 2023 (-6 %). 

Důvodem není jen nízká poptávka a vysoký podíl dovozu oceli, ale také celková situace, ve které se nyní evropský ocelářský průmysl nachází. Výhled totiž zhoršují i faktory jako rostoucí geopolitické napětí či vysoké náklady na energie v členských státech EU v porovnání se zbytkem světa. 

Světová produkce oceli v porovnání s loňským říjnem vyrostla 

Globální* výroba surové oceli byla v říjnu 2024 o 1 % vyšší než v říjnu 2023. Konkrétně se jí letos v tomto měsíci vyrobilo celkem 152,1 milionu tun. Ukázala to nová zpráva Světové ocelářské asociace Worldsteel. 

Nejvíce surové oceli v letošním říjnu vyrobila Čína (81,9 milionu tun). Na druhé pozici se umístila Indie s 12,5 miliony tun, čímž předstihla celkovou produkci unijní sedmadvacítky (11,3 milionu tun). Z členských států Evropské unie pak nejvíce surové oceli vyrobilo Německo, konkrétně 3,2 milionu tun. 

* Ve statistice je zahrnuto 71 zemí, které poskytují informace Světové ocelářské asociaci Worldsteel. Na tyto země připadalo v roce 2023 zhruba 98 % celkové světové výroby surové oceli. 

VÝZKUMY A NOVÁ DATA:

V jakých odvětvích je spotřeba oceli nejvyšší? 

Ocel má nesmírně široké spektrum využití a v mnoha průmyslových odvětvích je naprosto nezbytná. Nedávná studie Ekonomické fakulty VŠB – Technické univerzity v Ostravě přinesla mimo jiné i statistiku toho, jaký podíl mají na spotřebě oceli jednotlivá odvětví. 

Hlavního spotřebitele oceli představuje stavebnictví. To tvoří zhruba polovinu celosvětové poptávky po oceli. Druhým největším odběratelem je těžký průmysl – na konstrukci lodí, aut, letadel a různých strojů směřuje zhruba 25––30 % oceli. Přibližně 20 % oceli pak odebírají výrobci menších spotřebičů, nářadí a drobnějších spotřebních výrobků. 

O studii  

Výzkum zpracoval kolektiv autorů z VŠB-TUO. Informace byly čerpány z veřejně dostupných dat. Mezi použité zdroje patří výroční zprávy Třineckých železáren a Moravia Steel, Ocelářská unie, Světová banka, Český statistický úřad (ČSÚ) a Evropská ocelářská asociace Eurofer. Data jsou uváděna dle dostupnosti jednotlivých statistik v letech 2022/2023. 

ZAJÍMAVÉ ČÍSLO

Každý rok je na světě produkováno obrovské množství nových ocelových výrobků, které společnost různými způsoby posouvají kupředu. V roce 2023 bylo globálně k výrobě nových produktů použito 219 kilogramů oceli na jednu osobu. 

VÍTE, ŽE…

… ocel je využívána k tvorbě umělých podmořských útesů? Tyto konstrukce jsou záměrně umísťovány do vody, kde poskytují domov mnoha druhům mořských živočichů.