Téma: Podpora dekarbonizace oceláren ze strany evropských států 

Proč je nutné do dekarbonizace provozu investovat? 

Vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl tvoří zhruba 5 % všech emisí oxidu uhličitého v EU, musí ocelárny provést značné technologické inovace, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Přechod na nízkoemisní výrobu je však velice nákladný. Podle odhadů autorů Evropského akčního plánu pro ocel (Evropský odborový svaz IndustriAll a Evropská ocelářská asociace Eurofer) by náklady na změny měly do roku 2030 přesáhnout hranici 85 miliard eur. Z této částky by zhruba 30 miliard eur měly představovat kapitálové výdaje a 55 miliard eur by směřovalo na výdaje provozní, ty totiž během přechodu ocelárnám výrazně narostou. Jedná se tak o jednu z největších výzev, kterou kdy evropské ocelárny zažily. Je ale potřeba, aby ji ocelárny zvládly, protože pokud se jim nepodaří dekarbonizovat svůj provoz včas, hrozí jejich zánik. V tom případě bychom se stali závislí na dovozu oceli z Asie. 

Požadavky evropských ocelářů 

Signatáři Evropského akčního plánu pro ocel před možným úpadkem našich oceláren hlasitě varují. Součástí jejich plánu je řada požadavků směřujících k evropským a národním orgánům, které by měly ocelářům v dekarbonizačním úsilí pomoci. Evropská komise a členské státy by podle autorů tohoto plánu měly přehodnotit fiskální rámec pro následující roky, aby umožnily veřejné investice do odvětví oceli ve všech unijních státech. Příjmy z ETS mají putovat na dekarbonizaci výroby oceli a dalších energeticky náročných průmyslových odvětví. Kromě toho by Komise a členské státy měly neprodleně začít pracovat na stimulačních balíčcích a zvláštní výzvě Inovačního fondu určené pro odvětví CBAM. 

Dotace napříč Evropou 

Dotace pro evropské ocelárny stihly do listopadu loňského roku dosáhnout celkové výše 14,6 miliard eur. V zemích Evropské unie už bylo oznámeno v součtu 15 rozhodnutí o poskytnutí dotací, přičemž průměrná výše podpory na jeden projekt se pohybuje okolo jedné miliardy eur. Přestože prozatím největší samostatná dotace byla schválena pro společnost Tata Steel IJmuiden v Nizozemsku (3 miliardy eur), lídrem v poskytování finančních prostředků na dekarbonizaci ocelářského průmyslu je Německo. Svým ocelárnám na tyto účely totiž poskytne zhruba 7 miliard eur. Nezahálí ani Slovensko. U.S. Steel Košice obdrží podporu ve výši 300 milionů eur.  

Přes dvě a půl miliardy eur pro německého konkurenta 

Nejvíce aktivní je v přidělování dotací sousední Německo. Jedním z příjemců dotací je také společnost SHS Stahl Holding Saar. Na částečnou dekarbonizaci svých výrobních procesů obdrží ocelárna celkem 2,6 miliard eur. Z této částky přispěje německá vláda 1,82 miliardy eur a spolková země Sársko poskytne 0,78 miliardy eur. Pro představu čtenáře, na pokrytí odhadovaných nákladů dekarbonizace tuzemských Třineckých železáren by vystačila i jen poloviční výše dotace, kterou obdrží německá společnost. 

Novinky: 

Světová produkce oceli: listopad 2024  

Stejně jako v předchozím čísle i nyní přinášíme aktuální informace z reportu Světové ocelářské asociace Worldsteel. V listopadu 2024 byla globální* produkce oceli o 0,8 % vyšší, než v listopadu roku 2023. 

Více než polovinu veškeré surové oceli v tomto měsíci vyrobila Čína, konkrétně 78,4 milionu tun. Na druhém místě tabulky největších producentů se opět umístila Indie, která v listopadu vyprodukovala 12,4 milionu tun surové oceli. Znovu tak předstihla celkovou produkci států EU, ta činila 10,7 milionu tun. V rámci Evropské unie nejvíce oceli nadále vyrábí sousední Německo (v listopadu 2,9 milionu tun).   

*Ve statistice je zahrnuto 71 zemí, které poskytují informace Světové ocelářské asociaci Worldsteel. Na tyto země připadalo v roce 2023 zhruba 98 % celkové světové výroby surové oceli.  

Tuzemská výroba oceli za 1. – 3. čtvrtletí roku 2024 je na historickém dně 

Výroba surové oceli v České republice za 1. – 3. čtvrtletí loňského roku dosáhla 1,9 milionu tun, což představuje historicky vůbec nejhorší výsledek. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 došlo ke snížení o téměř 800 tisíc tun. V ČR se tak v tomto časovém rozmezí vyrobilo o zhruba 30 % surové oceli méně než v předcházejícím roce. Je však nutno zmínit, že za tímto poklesem stojí primárně útlum výroby v Liberty Ostrava. Co se týče zjevné spotřeby oceli v České republice, sledujeme v roce 2024 podobné hodnoty, jako v roce 2023.  

Ceny oceli by v roce 2025 měly nadále klesat 

Vývoz čínské oceli dále ovlivňuje situaci na evropském trhu. Predikce pro rok 2025 očekávají pokles spotřeby oceli v Číně o 1,5 %. Vývoz čínské oceli má být nadále vysoký, bude činit zhruba 100 milionů tun. Ruku v ruce s tím tak přijde navýšení tlaku na ceny oceli v Evropě. Analytici předpokládají, že průměrné ceny plochých ocelových výrobků v EU v roce 2025 klesnou o další 4 %. 

Největší investice v českém ocelářství od 80. let 

V pražském Tančícím domě proběhla tisková konference na téma Budoucnost ocelářství v České republice. Přítomni byli nejen zástupci z řad českých ocelářů, ale také Axel Eggert, šéf Evropské ocelářské asociace Eurofer.  

Na tiskové konferenci byla oznámena dosud největší investice v českém ocelářství od 80. let minulého století. Jejím cílem bude výrazné snížení emisí CO₂ při výrobě oceli v Třinci. Za tímto účelem je v plánu do roku 2030 vybudovat tři inovativní projekty: elektrickou obloukovou pec, železnorudnou briketační linku a paroplynovou elektrárnu. Celý transformační program by měl během následujících pěti let stát miliardu eur. 

Zajímavé číslo: 

Nové ocelové produkty obsahují v průměru 30 % recyklované oceli. Ocel díky recyklaci opakovaně mění svou podobu a nadále tak může sloužit v našem každodenním životě. To, co bylo včera zastaralým ocelovým výrobkem, může být brzy součástí nového vlaku, mostu nebo domu. 

Víte, že: 

… výnosy z prodeje emisních povolenek nově bude možné používat jen na opatření, která budou snižovat či kompenzovat důsledky změny klimatu? Dříve musela být takto využita pouze polovina výnosů. Změnu přinesla novela reagující na část evropské směrnice, kterou v prosinci podepsal prezident Petr Pavel.