Snaha o čistší výrobu a lepší konkurenceschopnost průmyslu

Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), neboli Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, je nový nástroj Evropské unie, který má za cíl narovnat konkurenční prostředí mezi evropským a zahraničním průmyslem a podpořit čistší výrobu v zemích mimo EU. Měl by zamezit takzvanému úniku uhlíku, tedy situaci, kdy energeticky náročná odvětví přesouvají svou výrobu mimo Unii, kde výroba není zatížena přísnými ekologickými pravidly a poplatky.

Nyní v Evropské unii funguje Systém emisních povolenek (ETS). Konkurenti z mimoevropských zemí ale povinnost platit emisní povolenky nemají, nebo je jejich cena nesrovnatelně nižší, a jsou tak oproti evropským firmám ve značné výhodě. Systém CBAM má právě tento problém řešit.

CBAM je aktuálně v přechodné fázi, která probíhá od roku 2023 do roku 2025. Ostrý režim se má spustit v roce 2026, přičemž se evropským firmám postupně bude snižovat bezplatná alokace emisních povolenek. V současné přechodné fázi se systém vztahuje pouze na dovoz určitých produktů z mimoevropských zemí s emisně náročnou výrobou a vysokým rizikem úniku uhlíku. Konkrétně jde o ocel, železo, hliník, cement, hnojiva, elektřinu a vodík.

Obavy evropských ocelářů

Nastavení systému CBAM ale v zástupcích průmyslu vyvolává obavy. Hrozí totiž, že CBAM nebude sloužit k tomu, k čemu byl určen, a že už teď sníženou konkurenceschopnost evropských firem naopak ještě více prohloubí. V ohrožení je i ocelářství.

Autoři Evropského akčního plánu pro ocel (Evropský odborový svaz IndustriAll a Evropská ocelářská asociace Eurofer) považují CBAM za naprosto bezprecedentní a nevyzkoušené opatření. Proto je potřeba, aby byla účinnost systému řádně sledována. Pokud monitoring identifikuje jakékoliv problémy, EU je musí začít neprodleně řešit. Některým je však třeba předejít už nyní, nikoliv až po ostrém startu.

Hůře řešitelným problémem je, že i v případě plného zavedení CBAM se bude poplatek vztahovat pouze na část produkce z mimoevropských zemí, která bude určena pro export do Evropské unie. To znamená, že celkové náklady pro zahraniční výrobce budou stále výrazně nižší než náklady, které v rámci ETS platí evropské podniky za celou svou produkci. Je tomu tak proto, že s úbytkem bezplatné alokace budou muset evropské podniky postupně platit za emise z celé své výroby. Zároveň je třeba očekávat prudký růst cen povolenek v následujících letech. To povede mimo jiné ke ztrátě konkurenceschopnosti vývozu z EU, který CBAM rovněž nijak nechrání, přestože možná opatření existují. Nejen v oblasti ocelářského průmyslu navíc existuje vysoké riziko obcházení pravidel systému CBAM ze strany mimoevropských výrobců, respektive dovozců do EU. Eurofer tak vyžaduje jejich včasné a důsledné řešení. Navrhuje také další úpravy, včetně rozšíření působnosti CBAM na produkty v navazujících průmyslových odvětvích.

CBAM byl také jedním z témat nedávné demonstrace za záchranu evropského průmyslu, která proběhla v Bruselu. Lze očekávat, že systém bude v následujících měsících předmětem mnoha debat spojených s konkurenceschopností průmyslu v Evropské unii.

NOVINKY

Evropská komise představila Clean Industrial Deal 

Ve středu 26. února vydala Evropská komise takzvaný Clean Industrial Deal. Tento plán by měl evropskému průmyslu pomoct zůstat konkurenceschopným, zatímco bude snižovat svou uhlíkovou stopu. Předložení plánu slíbila Ursula von der Leyen v rámci svého programu na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise. Průmysl v něm požaduje revoluční přístup, zvláště pak vzhledem k současné geopolitické situaci a slábnoucí roli EU. 

Po prvotní analýze je však zřejmé, že dokument nepřináší žádná revoluční opatření potřebná k záchraně průmyslu v Evropské unii. Plán nadále vychází z představy Komise, že konkurenceschopnost zajistí rychlá dekarbonizace. Navržené nástroje na pomoc průmyslu ale budou často znamenat jen další náklady, které nakonec zaplatí zákazníci a firmy. V dalším čísle newsletteru se do plánu ponoříme hlouběji a přineseme vám další informace. 

Evropský průmysl v Bruselu demonstroval za svou budoucnost 

Začátkem února se v Bruselu uskutečnila demonstrace za záchranu evropského průmyslu. Akci svolal Evropský odborový svaz IndustriAll Europe a podpořila ji také Evropská ocelářská asociace Eurofer. Do belgické metropole při této příležitosti dorazili i oceláři z České republiky. 

Společně se zaměstnanci dalších průmyslových odvětví vyzvali oceláři Evropskou komisi, aby bojovala za průmysl a zachránila tak významné množství kvalitních pracovních míst. Požadavky ocelářského sektoru jsou jasné: odstraňte mezery v systému CBAM, snižte náklady na energie, udržte ocelový šrot v Evropské unii a zastavte dumping. 

Světová produkce oceli za rok 2024 

Světová ocelářská asociace Worldsteel vydala nový report, ve kterém se ohlíží za rokem 2024 z hlediska globální produkce oceli. Celkem* bylo na světě v roce 2024 vyrobeno 1,88 miliardy tun surové oceli. 

Lídrem napříč státy byla již tradičně Čína. V roce 2024 vyprodukovala 1 005,1 milionu tun a zaznamenala tak meziroční pokles o 1,7 %. Na druhém místě se umístila Indie. Ta se 149,6 miliony tun naopak svou produkci oproti roku 2023 posílila o 6,3 %. Třetí místo obsadilo Japonsko (84 milionů tun) a čtvrté místo USA (79,5 milionu tun). Pátým největším producentem surové oceli bylo v roce 2024 Rusko.  

Největším producentem surové oceli v Evropě bylo Německo. To vyprodukovalo celkem 37,2 milionu tun. Česká republika se bohužel nenachází na seznamu top 40 výrobců asociace Worldsteel. V roce 2024 vyprodukovala jen 2,5 milionu tun surové oceli. Jedná se o téměř pětadvacetiprocentní pokles oproti roku 2023. 

*Celková světová produkce v tomto reportu zahrnuje odhady některých zemí, které podávají zprávy pouze jednou ročně. 

ZAJÍMAVÉ ČÍSLO

Země EU mají na světové výrobě oceli aktuálně podíl zhruba 7 %. Dříve byl tento podíl vyšší, před deseti lety se rovnal 9,4 %. 

VÍTE, ŽE…

… i v ocelářském průmyslu je využívána umělá inteligence? Ocelářům je schopna pomoci například v optimalizaci procesů, kontrole kvality nebo prediktivní údržbě.