Téma: Konference v Poslanecké sněmovně o významu ocelářství 

V polovině května jsme v Poslanecké sněmovně zorganizovali konferenci na téma Význam ocelářského průmyslu. Akce proběhla pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny, pana Karla Havlíčka. Program konference byl skutečně nabitý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vedle již zmíněného Karla Havlíčka na akci hovořila předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný, generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide a primátorka Třince Věra Palkovská. 

Pokud si sami pohřbíme průmysl, kdo zde bude generovat HDP? 

Debatu otevřel místopředseda Poslanecké sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zdůraznil, že průmysl si v České republice nutně musíme udržet. V zájmu státu podle něj je, aby průmyslové sektory generovaly zisk a jeho podíl pak odváděly na daních. Stát potom z daní může financovat sociální infrastrukturu, zdravotnictví a další důležité oblasti, které přímo ovlivňují kvalitu života občanů. K tomu, aby průmysl zisk vytvářel, ale potřebuje předvídatelné podnikatelské prostředí – a to z hlediska investic, energetiky, daní, i trhu práce. Právě v těchto ohledech by mu měl stát pomoci. Bohužel, v určitých případech činí Česká republika a Evropská unie opak. Ale pokud si vlastním přičiněním pohřbíme průmysl a byznys, kdo jiný tu pak bude vytvářet hrubý domácí produkt, který tak nutně potřebujeme? 

Úpadek ocelářství napříč Evropou 

„Po dlouhá desetiletí patřilo Československo mezi 10 největších producentů oceli na celém světě,“ zmínila na konferenci předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová. Dnes tomu tak bohužel není ani zdaleka. Česká republika přitom není výjimkou, propad zažívá celá Evropa. V roce 2024 vyrobily členské státy Evropské unie o 60 milionů tun surové oceli méně, než před 20 lety (pokles zhruba o jednu třetinu) a ocelárnám napříč Evropou hrozí zastavení výroby. Marcela Kubalová na konferenci hovořila také o tom, jak to vypadá v zemích, kde si vlády význam ocelářství uvědomují, a snaží se své hutě udržet v provozu. Nejaktuálnějším pozitivním příkladem je Huta Częstochowa v Polsku, kterou polská vláda umístila na seznam podniků podléhajících zvláštní ochraně. Zájem o ochranu svého ocelářství projevila také nová německá vláda kancléře Friedricha Merze. 

Ocel má pro Českou republiku zásadní strategický význam 

Generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide potvrdil slova Karla Havlíčka o tom, jak moc je průmysl, včetně toho ocelářského, důležitý pro státní rozpočet. V letech 2010–2023 totiž Třinecké železárny odvedly do státního a místních rozpočtů na daních a poplatcích zhruba 54 miliard korun⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Význam ocelářství pro ČR však u generování HDP přirozeně nekončí. „Ocel zajišťuje bezpečnost a suverenitu státu, a to bychom si měli pamatovat,“ zdůraznil Heide. Šéf Třineckých železáren hovořil také o problémech, s nimiž se čeští oceláři aktuálně potýkají. Patří mezi ně například vysoké ceny energií a ambiciózní cíle Green Dealu. 

A co by podle Romana Heideho měla Česká republika prosazovat, aby o svůj ocelářský průmysl nepřišla?  

• Zachování systému kompenzací nepřímých nákladů EU ETS. 

• Pozastavení jakýchkoliv dalších legislativních návrhů spadajících pod Green Deal. 

• Utvoření energetické koncepce státu, která povede ke snížení cen energií. 

• Zastropování ceny emisních povolenek. 

• Označení ocelářství za strategické odvětví České republiky. 

Třinecké železárny s městem Třinec pojí pupeční šňůra 

Závěrem konference vystoupila primátorka města Třinec Věra Palkovská s prezentací zaměřenou na význam ocelářství pro region. Během své řeči upozornila i na to, co by regionu hrozilo v případě úpadku Třineckých železáren: zvýšení nezaměstnanosti, odchod obyvatel, nárůst kriminality a ztráta identity města. Primátorka však věří, že s potřebnou podporou ze strany státu dokážou oceláři současné výzvy překonat. 

Aktuality: 

Německá vláda vnímá ocelářství jako strategické odvětví 

Nová německá vláda kancléře Merze ve svém programovém prohlášení označila ocelářství za strategicky důležité odvětví, které má pro německou ekonomiku zásadní význam. Vláda si ale taky uvědomuje, že ocelářský průmysl aktuálně čelí obrovské krizi. Cílem německé vlády teď proto bude oceláře v těžkých časech podpořit. V novém programovém prohlášení deklarovala, že se zaměří na: 

1) podporu ocelářů při přechodu na klimaticky neutrální výrobu, 
2) podporu recyklace ocelového šrotu, 
3) zavedení efektivních náhradních opatření za stávající ochranná opatření Evropské unie, která skončí v roce 2026, 
4) podporu zelené výroby prostřednictvím kvót a veřejných zakázek, 
5) zjednodušení systému CBAM. 

Kroky německé vlády vnímáme velice pozitivně. Bylo by dobré, kdyby ocelářství mezi strategické segmenty zařadila i vláda České republiky. 

Světová produkce oceli v dubnu 2025 

Světová produkce surové oceli* v letošním dubnu představovala celkem 155,7 milionu tun. O více než polovinu celkové výroby se postarala Čína – ta v dubnu vyprodukovala 86 milionů tun surové oceli. Na druhém místě žebříčku se nachází Indie, která v tomto měsíci vyrobila 12,9 milionu tun. V rámci evropských zemí je na tom nejlépe Německo s produkcí 3 milionů tun. Pokud bychom sečetli výrobu všech členských států Evropské unie, dostali bychom se na 11,1 milionu tun – tedy na nižší hodnotu než produkce Indie. 

*V 69 zemích světa, které vykazují své výsledky Světové ocelářské asociaci Worldsteel. 

ZAJÍMAVÉ ČÍSLO:

Celkem 48 zemí už omezilo vývoz ocelového šrotu za své hranice. Mezi státy, které si „svůj“ šrot hlídají, patří například i Čína a Indie.

VÍTE, ŽE…

Před několika dny skončilo Mistrovství světa v ledním hokeji? Ani tato sportovní událost by se bez oceli neobešla. Ocel najdeme nejen v konstrukcích zimních stadionů, ale také přímo na ledě – například v tyčích branek, nožích bruslí nebo rámech mantinelů.