Green Deal Summit Prague 2024, přilákal přední odborníky z oblasti ekonomiky, průmyslu, vědy i politiky, aby diskutovali o klíčových výzvách spojených se zelenou transformací evropské ekonomiky. Hlavním tématem letošního summitu byla otázka, jak zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zároveň minimalizovat dopady dekarbonizační politiky na energeticky náročné sektory. Na summitu vystoupil mimo jiné generální ředitel Evropské ocelářské asociace (Eurofer), který ve svém projevu zdůraznil potřebu zachování výroby oceli v EU a podpořil český ocelářský průmysl. 

Cílem Zelené dohody pro Evropu je snížit produkci emisí o 55 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, což vyžaduje vysoké investice do inovací, obnovitelných zdrojů energie a udržitelných technologií. 

“Chtěl bych, aby můj syn vyrůstal v důstojných podmínkách. Máme odevzdat další generaci svět v lepším stavu, než jsme ho zdědili my. Udržitelnost nás totiž nutí přemýšlet dál, než nás nutí každoroční účetní osnovy. Musíme ji vidět v dlouhodobějším horizontu, “uvedl podnikatel Martin Vohánka, šéf Eurowagu. 

Jedním z hlavních pilířů Zelené dohody je přechod na obnovitelné zdroje energie, což znamená postupné opuštění fosilních paliv a přechod k čistším alternativám, jako jsou solární, větrné nebo vodní elektrárny. Velká část financí bude směřovat také do modernizace průmyslu, který je jedním z největších producentů emisí CO2. Tyto sektory se připravují na transformaci, která bude vyžadovat rozsáhlé investice do snížení emisí a modernizace výrobních procesů. Šéf organizace Eurofer Axel Eggert odhaduje, že ocelářský průmysl bude do roku 2030 potřebovat investice ve výši 34 miliard eur, tedy 850 miliard korun.  

Současně musí evropské podniky čelit globální konkurenci, na kterou buď náklady Green Dealu nedopadají nebo jsou subvencovány vlastním státem, jako je tomu například v Číně u výrobců elektromobilů a solárních panelů. Toto konkurenční prostředí tlačí na evropské výrobce, kteří musí investovat do ekologických technologií a zároveň si udržet svou konkurenceschopnost. 

Jedním z klíčových nástrojů, který má být zaveden, je mechanismus CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), jenž by měl regulovat emise zboží dováženého do Evropy, pokud nebylo vyrobeno za přísných emisních podmínek jako v EU. Tento systém by se měl dotknout oceli, železa, hliníku, cementu a dalších důležitých materiálů od roku 2026. 

Český průmysl by mohl získat výrazné výhody v rámci transformace směrem k nízkoemisní ekonomice. Podle studie od McKinsey & Company bude mít Česko k dispozici do roku 2030 v různých fondech až jeden bilion korun, které mohou být využity k podpoře investic do čistých technologií a modernizace průmyslu. 

„Jeden obrovský fyzický systém nahrazujeme jiným fyzickým obrovským systémem. A v tom novém systému je spousta membrán, čerpadel a komponentů, které český průmysl vyrábí. To je pro něj obrovskou příležitostí,“ říká řídící partner McKinsey pro Česko a Slovensko Viktor Hanzlík. 

Transformace průmyslu představuje příležitost zejména pro malé a střední podniky, které vyrábějí specializované produkty pro nově vznikající nízkoemisní odvětví. Jak uvedl Axel Eggert, bez oceli se evropský průmysl neobejde – ať už jde o obnovitelné zdroje energie nebo zdravotnictví. 

Zdroj: Hospodářské noviny