Třinecké železárny – pilíř hutního průmyslu v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj (MSK) je jedním z nejprůmyslovějších regionů Česka a jeho ekonomika stojí na silném zpracovatelském průmyslu, kde hraje důležitou roli hutnictví. Podle studie Ekonomické fakulty VŠB-TUO zaměstnává hutní sektor tisíce lidí a výrazně přispívá k produkci oceli v České republice. Třinecké železárny, které tvoří více než 70 % domácí produkce oceli, zaměstnávají přibližně 12 tisíc obyvatel MSK.

ČR i EU ztrácí svou pozici 

Světová poptávka po oceli zůstává v posledních letech konstantní – přibližně 1 900 milionů tun za rok. EU, včetně České republiky, začíná však ztrácet svou pozici v oblasti výroby oceli a stává se závislou na dovozu z mimoevropských zemí, především z Asie. V roce 2023 došlo k meziročnímu poklesu české produkce oceli o 3,4 milionu tun (o 21 %), což je jeden z historicky nejhorších výsledků. Mezi důvody patří: volatilní cena suroviny, vzdálenější zdroje těchto surovin, vysoká koncentrovanost trhu, vysoké vstupní výdaje, nestálost trhu, konkurenční boj, nákladová efektivita nebo environmentální výzvy. I přes tyto problémy zůstává hutní průmysl jedním z nejdůležitějších pilířů ekonomiky MSK.

V kraji dominuje zpracovatelský průmysl 

MSK patří k průmyslově nejsilnějším regionům v České republice v odvětví výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství. V roce 2022 tvořil zpracovatelský průmysl 94 % z celkových tržeb za průmyslové sektory v kraji. Toto odvětví je hned za výrobou aut nejvýznamnější v regionu. Tržby ve zpracovatelském průmyslu se mezi lety 2018 a 2023 zvýšily o více než 140 miliard korun. Z celkového počtu zaměstnanců v kraji, kterých je více než 560 tisíc, pracuje téměř 30 % právě ve zpracovatelském průmyslu.

Dominance zpracovatelského průmyslu se promítá také v hrubé přidané hodnotě, která z 90 % kopíruje HDP. Průmysl vytváří v MSK téměř 40 % veškeré hrubé přidané hodnoty výrobků a služeb. Díky tomu je MSK jedním z nejdůležitějších průmyslových regionů v Česku. Velké podniky v kraji dosahují tržeb přes 600 miliard korun ročně a pomáhají udržet stabilitu ekonomiky nejen v kraji, ale i v celé republice.

„Průmysl vždy neodmyslitelně patřil k regionu současného Moravskoslezského kraje. Jedním ze základních pilířů průmyslu bylo a je zpracování a výroba železa a oceli. Proto považuji za strategické udržet si soběstačnost v tomto odvětví a nebýt zcela odkázán na dovoz těchto surovin ze zahraničí,” dodal Aleš Lokaj, člen Katedry ekonomie EKF VŠB-TUO a jeden z autorů studie. 

Třinecké železárny jako klíčový hráč 

Kvůli úpadku výroby Liberty Ostrava jsou Třinecké železárny jedinou hutí v České republice s uzavřeným výrobním cyklem. V roce 2023 vyrobily téměř 2,5 milionu tun oceli, což představuje více než 70 % celkové produkce v České republice. V rámci MSK tvoří Třinecké železárny až 52 % tržeb ve zpracovatelském průmyslu. Výrazně také vzrostly tržby na jednoho zaměstnance, což posunulo region ze čtvrtého místa v roce 2018 na třetí místo v roce 2022.  

Skupina Moravia Steel, která zahrnuje Třinecké železárny, přispívá téměř 10 % k průmyslové produkci MSK. Skupina Moravia Steel odvedla za posledních 14 let na daních a odvodech téměř 28 miliard korun. Podíl Třineckých železáren na této částce byl kolem 65 %. Společnost a přidružené firmy zaměstnávají zhruba 12 tisíc lidí, což znamená, že každý 50. pracující v MSK je zaměstnán v Třineckých železárnách. V rámci hutního sektoru je to pak každý druhý obyvatel MSK. Z hlediska počtu zaměstnaných tak společnost představuje jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů nejen na Třinecku, ale v celém kraji.  

„Hutnictví patří k tomuto regionu již dlouhých 185 let. I přes nepřízeň okolních vlivů náš podnik vždy dokázal najít cestu a udržet si své postavení v regionu, České republice i na světových trzích. Obzvlášť složité období nás ale nyní čeká. Pro splnění závazků v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého připravujeme změnu technologie výroby,“ řekl Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.

Třinecké železárny čelí velkým výzvám kvůli novým požadavkům EU na snižování emisí. Plánují změnit stávající způsob výroby oceli, odstavit jednu vysokou pec a aglomeraci. Nahradí je nová elektrická oblouková pec, která bude vyrábět ze šrotu více než jeden milion tun oceli ročně. Celkové náklady na dekarbonizaci přesáhnou miliardu eur a musí být hotové do roku 2030, aby došlo k požadovanému snížení objemu emisí skleníkových plynů CO₂ o 55 % oproti roku 1990. 

O výzkumu 

Výzkum zpracoval kolektiv autorů z VŠB-TUO. Informace byly čerpány z veřejně dostupných dat. Mezi použité zdroje patří výroční zprávy Třineckých železáren a Moravia Steel, Ocelářská unie, World Bank, Český statistický úřad (ČSÚ) a European Steel Association (EUROFER). Data jsou uváděna dle dostupnosti jednotlivých statistik v letech 2022/2023.